Moje působení na hudebním poli sahá až do mých dětských let. Po klasických hudebních začátcích na zobcovou flétnu jsem začal v LŠU hrát na hoboj. Tento nástroj jsem zdědil po svém pradědovi, hudebním skladateli a dlouholetém členu orchestru Národního divadla. Tím se dostávám k tomu, že hudba je v naší rodině zakořeněná už odedávna, a tak jsem i já velice brzo podlehl jejímu kouzlu. A když si to promítnu zpětně, musím říct, že jsem tomu moc rád. V 10-ti letech mě zcela uchvátily varhany a díky vynikajícímu učiteli se toto nadšení ještě znásobilo. Samozřejmostí byl zpěv a v průběhu času jsem vyzkoušel i další nástroje jako akordeon, klavír, bicí, kytaru, banjo atd.
V době středoškolských studií jsme s kamarády zkoušeli dát dohromady bigbeatovou kapelu s cílem hrát na zábavách a užít si trochu divočejší muziky. Nicméně ideály předčily úsilí dotáhnout vše do zdárného konce, a tak jsme po zralé úvaze partu rozpustili. No, a právě chvilku po těchto událostech se začal rýsovat můj další hudební směr. Zcela náhodou jsme si v roce 2004 zahráli v hospodě s mým tátou (baskytara + kytara) a když jsme k sobě přibrali banjistu, začala vznikat country kapela Šporny, která pak byla v průběhu času doplněna o perkuse a housle s mandolínou. Šporny se staly mou „domácí“ kapelou. O rok později jsem zakotvil v kapele Sedláci (country) a někdy v té době také v kapele Garážový club (original folk). Ani jedna z kapel už neexistuje, ale na tuto etapu mého života budu vždycky rád vzpomínat a za nic bych ji nevyměnil. V souběhu jsem se samozřejmě věnoval i jiným žánrům, když jsem např. chodil hrát zábavy s dechovkou nebo tympány v Rybovce.
V roce 2008 jsem se dostal k bluegrassu, když jsem dostal nabídku hrát ve skupině All Bells & Whistles a jelikož jsem si v té době zrovna pořídil kontrabas, nebylo proč váhat. Působení v této partě trvalo cca 2 roky a bylo pro mne velkým přínosem vzhledem k tomu, že jsem před tím bluegrass moc nevnímal. Jenže jak už to bývá, člověk neustále hledá, co ho baví víc a co mu víc sedí. A tak vznikla kapela Abalone, s cílem hrát trochu modernější bluegrass, mít pestrý repertoár, hodně zpívat a užívat si muziku stejně jako zábavu kolem ní. No, a jednoho dne mě oslovil Honza – kolega z práce – že „mají v Berouně jakousi sešlost a jestli bych si s nimi nešel občas zahrát“. Řekl jsem si inu, proč ne, bude to užitečný tréning, ale než jsem se stačil rozkoukat nebo protestovat, vznikla ze sešlosti kapela Mlha. Tak tedy, ať nám vydrží zdravé nadšení a hurá na to…